VÝSTAVA V MUZEU CHEB
 
-
ARCHEOLOGIE BEZ HRANIC - SLOVANÉ V HORNÍ FALCI A NA CHEBSKU
ARCHÄOLOGIE OHNE GRENZEN - SLAWEN IN DER OBERPFALZ UND IM EGERLAND
-
-
18. DUBNA - 15. ČERVNA 2014
vernisáž výstavy se uskutečnila 17. dubna 2014 v 17.00 hod.
-
-

Muzeum Cheb ve spolupráci s Historickým Muzeem v Řezně a městem Neustadt am Kulm připravilo pro své návštěvníky archeologickou výstavu o raně středověkých dějinách Chebu a jeho nejbližšího západního sousedství. Tomuto tématu byla věnována pozornost sice již od závěru 19. století, avšak nejrůznější nacionalistické a ideologické tlaky pohnutého 20. století po dlouhá léta znemožňovaly komunikaci odborníků z obou stran hranice. V posledních letech došlo k řadě zajímavých objevů a znovuobnovení odborné spolupráce, do které se zapojují německá i česká akademická pracoviště a regionální muzea. Díky tomu je možno prezentovat minulost česko-bavorského pohraničí zcela inovativním způsobem.

Návštěvníkům byl představen slovanský svět našeho regionu a okolí v období od 6. do 12. století, pokud možno v co nejširším kontextu. Tradiční zájem nejen odborníků, ale i široké veřejnosti je věnován pohřbívání, hrobům a výbavě zemřelých. Proto i značná část představovaných artefaktů pochází především z pohřebišť; jedná se například o meče, nože nebo sekery, dále pak ocílky, brousky a hroty šípů. Mezi nejzajímavější nálezy lze řadit předměty ze žárového pohřebiště z Řezna-Groβprüfeningu, zcela unikátní kolekci stříbrných šperků z lokality Matzhausen či kolekce záušnic pocházejících z pohřebišť na Chebském hradě, v Horních Lomanech a Třebeni.
Neméně zajímavou složku historického osídlení tvoří hradiště, opevněné polohy, které byly sídly místních elit. Takováto centra se nacházela například zde v Chebu, v místech dnešního hradu, či na hoře Rauher Kulm nedaleko města Kemnath. Nedílnou součástí každodenního života byly taktéž předměty denní potřeby, především keramika, ale i kovové artefakty. Ty nám dokreslují technologickou vyspělost a manuální zručnost našich předků. Z výzdobných detailů si pak lze utvořit názor na jejich smysl pro estetično. Podstatnou složkou zmizelého světa Slovanů z Ponábí a z horního Poohří byl taktéž duchovní život. Do toho lze nahlédnout prostřednictvím již zmiňovaného pohřbívání, ale taktéž skrze samotné artefakty. Motivy, určené k jejich výzdobě, ale též samotné předměty symbolicky vyjadřovaly postoj svých majitelů. Zde lze jmenovat především křížky jako symboly křesťanství, které postavilo zdejší obyvatele po bok západní latinské Evropy.
Kolektiv pracovníků Muzea Cheb, p.o. Karlovarského kraje, i ostatní spoluautoři z Otto-Friedrich-Universität Bamberg, Museen der Stadt Regensburg, Ústavu pro archeologii Univerzity Karlovy v Praze a Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. si ze srdce přejí, aby návštěvníkům, kteří výstavu zhlédnou, přinesla zábavu i poučení.
-
Bližší informace e-mailem či telefonicky: M. Beránek, Muzeum Cheb, p.o. Karlovarského kraje,
nám. Krále Jiřího z Poděbrad 493/4 (beranek@muzeumcheb.cz, +420 739322499)
-
-
-