Muzeum Cheb, p.o. Karlovarského kraje pečuje o stávající sbírkový fond včetně odborného zhodnocení a konzervace. Na základě dokumentačního programu a akviziční strategie muzea získává vlastním sběrem, nákupy a dary přírůstky sbírkového fondu, které eviduje, odborně katalogizuje, ošetřuje. Sbírkový fond je využíván k odborné a prezentační práci muzea.

Pravěké a středověké nálezy patří mezi klasické muzejní předměty od počátku sběratelské činnosti. Hned po založení muzea roku 1873 byly vystaveny např. nálezy kostí pravěkých zvířat nalezených při těžbě rašeliny z františkolázeňské slatiny. Od roku 1972 je sbírka systematicky doplňována archeologickými nálezy z výzkumů a záchranných archeologických akcí či sběrů prováděných archeologem muzea.

Cínové předměty byly v hojném množství součástí muzejních sbírek od samého počátku. Jako samostatná sbírka se sbírka cínu koncipovala od roku 1973. V letech 1974 - 1989 měnil depozitář několikrát své místo a zároveň i svého správce. Sbírka cínu byla první sbírkou muzea, která byla katalogizačně uzavřena, zhodnocena po odborné stránce a prezentována tematickou výstavou.

Sbírka militárií obsahuje chladné a palné zbraně, různé typy vojenských přileb a části vojenské výstroje. Nejstarším sbírkovým předmětem z fondu militárií je partyzána, kterou byl údajně zavražděn Albrecht z Valdštejna a která patřila do kmenových sbírek muzea již v době jeho založení v roce 1873. Nejcenější částí sbírky jsou pušky z dílen chebských puškařů a předměty z Valdštejnova osobního mobiliáře.

Sbírka plastik chebského muzea byla od počástku formovaná jako sbírka církevní plastiky. Zde se postupně utvořily dvě výrazné skupiny - kolekce převážně pozdně gotické plastiky a kolekce plastiky barokní. K nejznámějším gotickým plastikám patří madony ze Šalíčku a z Kamenné ulice a reliéfní plastika z oltáře kostela na Seebergu, Oplakávání Krista. Z barokních plastik pak plastiky z okolí Ignáta Platzera.

Sbírka obrazů se začala jako samostatná formovat od roku 1973. Počet obrazů ve fondu Chebského muzea do roku 1945 představoval asi 1/4 dnešního stavu. V následujících letech se sbírka značně rozrostla o svozy z okolních církevních a zámeckých objektů (Vysoká, Hrozňatov, Hřebeny...). Další přírůstky byly získány nákupy, z pozůstalostí, převodem a dary.

Sbírka dokumentuje převážně grafickou produkci 19. a 20. století. Historie grafických sbírek sahá až k roku 1873, kdy bylo založeno Městské muzeum v Chebu. Mezi nejstarší exponáty patří grafika a kresby s valdštejnskou tematikou, s tématem 30. leté války, ikonografie Chebu, mapy a plány. K výraznému obohacení sbírky dochází v roce 1913, kdy muzeum získává část sbírky chebského rodáka a vídeňského dvorního rady dr. Hallwicha.

Mince patřily mezi první sbírkové předměty hned po založení chebského muzea v roce 1873. V roce založení byl v chebské Kachní ulici učiněn významný nález pokladu dutých feniků z 15. století, jehož část se dostala do muzea a ve sbírce je zachována dosud. Zvlášť byla evidována sbírka medailí a přívěsků. V roce 1960 získalo muzeum starou, pečlivě evidovanou gymnaziální sbírku, obsahující cenný soubor antických mincí, středověké ražby a novodobé peníze celé Evropy, především pak Rakousko-Uherska.

Základem knižních sbírek bylo pravděpodobně několik darů soukromých osob v 50. letech. Písemné doklady o tom však v knihovně muzea chybí. V 60. letech se fondy, jak dokládají přírůstkové seznamy knihovny, obohatily několika nákupy. Sbírka manuskript obsahuje některé velmi vzácné knihy, např. soubor šesti antifonářů z 15. a 16. století.

Sbírka je tvořena obsáhlou kolekcí malovaného lidového nábytku a kolekcí slohového nábytku. Mezi slohovým nábytkem výrazně převažují kusy z období biedermeieru a eklektické kusy z přelomu století. Hodnota sbírky je dána obsáhlým souborem malovaného lidového nábytku. Umělecky nejhodnotnějším kusem nábytku ve sbírce je kabinet zdobený chebskou reliéfní intarzií z okruhu K. a H. N. Haberlitzů a tři cechovní truhličky zdobené rovněž chebskou reliéfní intarzií.

Ve sbírce jsou soustředěny užitné předměty z keramiky a porcelánu. Vedle kuchyňského nádobí tvoří podstatnou část sbírky kachlové kamnářské zboží. Jsou zde zastoupeny předměty z hrnčiny, kameniny, kamnářské zboží, tovární bělnina a porcelán. Kvalitativně cennější je soubor keramických předmětů, porcelán byl do sbírky zařazován pouze nahodile.

Uvědomělejšímu sběru skla se muzeum nevěnovalo a nevěnuje. Přesto se ve sbírce vytvořila početnější skupina skleněných lázeňských pohárků, charakterizující lázeňskou kulturu 19. století. Historicky a dokumentačně nejcenějšími předměty ve sbírce jsou 2 francouzské secesní vázy firmy Legras & Cie., Le-Plaine-Saint-Denis z doby po r. 1900, secesní váza ze sklárny v Klášterském Mlýně a váza Moser z doby kol. r. 1920. Zajímavou skupinu tvoří několik kusů historizujícího skla z 90. let 19. století.

Těžiště sbírky hodin je převážně v materiálu z 19. století. Starší hodiny pocházejí většinou z 2. pol. 18. stol., solitérní kusy z 1. pol. 18. stol. Složení sbírky a její časové zařazení je určeno původem většiny exponátů: jde vesměs o dary obyvatel města muzeu. První 4 ks hodin uvádí již muzejní katalog Georga Schmida pro rok 1874. Většina hodin ve sbírce pochází z předválečných muzejních sbírek. V 60. letech byly hodiny součástí uměleckořemeslných sbírek muzea. Od roku 1973 se vyčlenily jako samostatná sbírka.

Vnitřní rozdělení sbírky vychází ze tří tematických skupin: zemědělské nářadí, kuchyňské nářadí a řemeslnické nářadí. Nejrozsáhlejší celek tvoří zemědělské nářadí a drobné zemědělské stroje - staré sbírky byly v minulých letech postupně doplňovány nákupy. Z dokumentačního hlediska je rovněž cenné nástrojové vybavení houslařské dílny.

Základem knižních sbírek bylo pravděpodobně několik darů soukromých osob v 50. letech. Písemné doklady o tom však v knihovně muzea chybí. Fondy se postupně doplňovaly (dary, osobní nálezy, nákupy v antikvariátech i od soukromých osob). Sbírka obsahuje mimo jiné i některé velmi vzácné knihy: Melantrichova Bible česká z roku 1570, drobné regionální tisky, ukázky prací chebských tiskařů, kolekce kramářských tisků atd.

K nejcenějším kusům sbírky patří lidové housle užívané na Chebsku dudáckými kapelami, tzv. Dudelsackgeige, housle s krátkým krkem, dechové a dmychací dudy z Chebska a několik citer chebské provenience. Většinu sbírky hudebních nástrojů pak tvoří jednotlivé součástky hudebních nástrojů. Ve sbírce je také dokumentována výroba strunných hudebních nástrojů firmy Cremona v Lubech u Chebu - hudební nástroje, polotovary dokumentující výrobní postup...

Sbírka soustřeďuje veškeré záměrně (umělecky) opracované kamenné předměty, především plastiky, náhrobní a pamětní desky, kamenné architektonické články a jiné užitné předměty světského či kultovního charakteru bez časového omezení. Sbírka byla založena v roce 1992 z nutnosti uspořádat kamenné předměty, které buď nebyly evidovány vůbec, nebo byly roztroušeny po jednotlivých sbírkách muzea. V roce 1994 byla část utvářené sbírky uspořádána na volných prostranstvích Chebského hradu.

Sbírka zahrnuje předměty, které jsou zcela nebo u kterých převažují jako použitý materiál železné nebo neželezné kovy s výjimkou cínu. Obsahuje předměty běžného užití v domácnosti s převahou kuchyňského nádobí, cirkevní a dekorativní předměty. Součástí sbírky jsou také stroje a přístroje nezemědělského charakteru: šicí stroje, obuvnický šicí stroj, psací stroje, pokladny apd.

Základ sbírky tvoří hračky vyrobené v letech 1916 - 1917 ruskými zajatci v Chebu, které v roce 1923 získalo muzeum do svých sbírek. Další významnou skupinu představují loutky ze zaniklé městské loutkové scény. Modely představují chebský lidový statek a modely chebských hrázděných štítů pocházející z předválečného období. K nejvýznamnějším exponátům patří loutkařské práce řezbáře Augustina Noska, který proslul především jako tvůrce loutek Spejbla a Hurvínka.

Sbírka se začala utvářet na přelomu 50. a 60. let. a dnes je chápána jako soubor písemných a fotografických materiálů k nejnovějším dějinám a současnosti regionu. Časový záběr představuje odbdobí 19. a 20. století. Profil sbírky je dán materiálovou povahou předmětů - sbírku utvářejí především dvojrozměrné předměty (písemnosti, noviny, plakáty, jiné tiskoviny, fotografie apod.), pokud svým prvotním významem nepatří do jiné sbírky.

Sbírka se vyčlenila v roce 1981 ze sbírky současných dějin a byla rozšířena rovněž o některé převody ze sbírky numismatiky. Akvizice fondu je zaměřena převážně na regionální materiál. Sbírku tvoří soubor úředních razítek, soubor pečetidel a pečetí, různé odznaky, případně vyznamenání. V roce 1991 byla sbírka rozšířena sběrem vojenských odznaků užívaných československou armádou do roku 1989.

Sbírka textilu patří k nejstarším fondům muzea. Převahu tvoří etnografický textil představovaný krojovým materiálem z Chebska: šátky, sukně, kabátky, zástěry, krojové klobouky dámské i pánské. Další uzavřenou skupinu textilní sbírky představují vlajky, prapory a korouhve, mezi nimiž převažují cechovní prapory. Třetím významným celkem je církevní a liturgický textil (např. chebské antependium, kerálková výšivka na pergamenu, práce chebských klarisek z období kol. roku 1300).

Sbírka kuriozit a nezařaditelných předmětů v rámci sbírkového fondu Muzea Cheb. Jedná se o nepříliš početnou sbírku, v níž ucelenější skupinu tvoří pouze 4 dětské kočárky nakoupené v 90. letech minulého století. Součástí sbírky - a současně i jejím nejvýznamnějším exponátem - je proslulá vycpanina Valdštejnova koně zabitého v bitvě u Lützenu v roce 1632.

Charakter geologické sbírky muzea v Chebu je velmi nesourodý, systematickému sběru geologického materiálu z chebského regionu se muzeum nikdy nevěnovalo. Nelze zjistit předměty z předválečných fondů. Sbírka obsahuje horniny a minerály jednak z regionu, jednak z jiných částí republiky i Evropy. Jako uzavřená část geologické sbírky je chápána pouze tzv. "sbírka Hubáčkova".

Sbírka původně obsahovala herbáře získané z Německého gymnázia v Chebu a z jiných chebských škol, které se dostaly do muzejních sbírek pravděpodobně v poválečných letech. V roce 1959 byly z muzea v Karlových Varech převedeny do muzea v Chebu botanické sbírky z premonstrátského kláštera v Teplé. Jedná se o dvě systematické sbírky: Herbarium Teplense a Florula Agri Teplensis.

Těžiště sbírky spočívá ve vycpaninových preparátech; v převážné většině ptáků. V letech 1967 - 1977 byly odbornými pracovníky prováděny terénní výzkumy a sbírka byla obohacena o preparáty hlodavců, obojživelníků a plazů. Součástí sbírky je rovněž kolekce entomologických nálezů a cizokrajných motýlů, kterou získalo muzeum v předválečných letech.