ZE SBÍREK MUZEA CHEB - OLTÁŘNÍ ANTEPENDIUM
 
-
Oltářní antependium sv. Alžběty a sv. Jakuba z kostela sv. Mikuláše v Chebu, 1720-1730
-
-
Již od samého středověku se Cheb mohl pyšnit zručnými stříbrníky a zlatníky. Kontinuita chebských zlatnických dílen zůstala zachována i přes těžké časy třicetileté války. V roce 1690 se dokonce chebští zlatníci osamostatnili od nožířů a ustanovili si samostatný cech. Koncem 17. a v průběhu 18. století se město Cheb stává významným centrem zlatnické produkce, která vyniká i v rámci střední Evropy.
-
Přibližně od roku 1710 působil v Chebu zlatník a stříbrník Johann Georg Göhringer, který se zejména podílel na výzdobě velkolepé klášterní baziliky ve Waldsassenu. Zlatníci a stříbrníci nacházeli v době vrcholného baroka hojné uplatnění při nákladné výzdobě oltářních mens. Stranou nezůstával ani Göhringer, který pro hlavní mariánský oltář a oltář sv. Bernarda ve Waldsassenu dodal celkem tři části antependia z postříbřené mědi, za něž dostal zaplaceno 300 zlatých a jeden dukát jako tringeld. Göhringer je rovněž autorem antependia pocházejícího z alžbětinského oltáře děkanského kostela sv. Mikuláše a sv. Alžběty v Chebu. Z původních tří částí antependia určeného k tomuto oltáři se bohužel do dnešních dob dochovala pouze jediná. Ornamentálně zdobené antependium s emblémy světců sv. Alžběty a sv. Jakuba a mariánským kryptogramem je mimořádně vzácným dokladem kovotepecké práce chebských zlatníků a stříbrníků v 1. třetině 18. století.
-
Vzhledem k jeho havarijnímu stavu zažádalo chebské v roce 2005 o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu kultury České republiky na náročné restaurování. Ministerstvo kultury projekt restaurování antependia schválilo a finančně podpořilo. Restaurování proběhlo v letech 2006-2007 v restaurátorské dílně manželů Němcových v Jablonci nad Nisou.
-
Co je to antependium ?
-
V oblasti užitého umění rozumíme pod pojmem antependium zejména vyšívaný závěs, který zakrývá přední stranu oltářní mensy neboli stolu. Antependia se používala již od středověku, jejich obrovský rozmach nastal v barokním období. Jednalo se o prestižní záležitost, protože na antependiu mohli být kromě světců zobrazeni například i církevní donátoři. Antependia mohou být vyšívána, malovaná na plátně, tepaná ze zlatého nebo stříbrného plechu či tesaná do kamene.
-
Popis antependia z kostela sv. Mikuláše v Chebu
-
Oltářní antependium o rozměru 920 x 1910 mm je kovovým obkladem na podpůrné dřevěné konstrukci. Je členěno pozlacenými profily na jednotlivá pole, přičemž střední pole ve tvaru kartuše nese mariánský kryptogram (MAR = Maria). Jeho význam je zdůrazněn skleněnými kameny imitujícími granát, světlý topaz a safír. Po stranách zaujmou dva pozlacené oválné medailony s vyobrazením sv. Alžběty a sv. Jakuba. Ve výzdobě převažují vegetativní motivy ztvárněné v podobě rostlinných úponků, ovocných plodů (hroznové víno, hrušky), květů, listů a rozvilin. Dekorativně se uplatňuje i tepaná stuha a páska. Každé pole je ukázkou vynikající kovotepecké práce. Jednotlivé kovové části jsou připevněny hřebíčky k dřevěné rámové konstrukci.
-
-