Muzeum Cheb

Výstava "Anna Franková - odkaz pro současnost" je pilířem mezinárodní práce Domu Anny Frankové. Poprvé byla představena veřejnosti 3. listopadu 1996 v japonském Tokiu.

Projekt navazuje na předchozí aktivity Domu Anny Frankové v České republice:

výstava Svět Anny Frankové, 1994
výstava kreseb terezínských a bosenských dětí Tahy války, 1995 – 1997

Výstavě dominuje především příběh Anny Frankové. Život Frankových je zasazen do kontextu světových událostí před nacistickým diktátorským režimem, v jeho průběhu i po něm. Uvidíme fotografie z rodinného alba Frankových, ale i obrazy historického vývoje. Můžeme si také přečíst, co nám sdělují očití svědkové tohoto období. Prostřednictvím jejich výpovědí se naše pozornost zaměří na otázky, které jsou klíčové i pro dnešní společnost – nacionalismus a lidská odvaha.

Anna Franková se narodila 12. června 1929. Spolu se svou sestrou Margot, matkou Edith Frankovou a otcem Otto Frankem žila Anna ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu.
Rodina Frankových byla židovská. Když jsou Anně tři roky, dostává se k moci Adolf Hitler, který obviňuje Židy ze všech problémů ve společnosti. V roce 1933 prchá rodina Frankových ze země, podobně jako mnoho dalších Židů – stěhují se do Amsterodamu. V květnu 1940 začaly německé jednotky okupovat Nizozemí. Nacisté přijímají mnoho zákonů, které omezují svobodu Židů. V květnu 1942, poté, co je Margot povolána do Německa „na práci“, se rodina Frankových spolu s Van Pelsovými a zubařem Pfefferem uchyluje do úkrytu v budově firmy Otto Franka. Několik jeho zaměstnanců se rozhodne jim pomáhat. V srpnu 1944 je úkryt prozrazen a jeho obyvatelé posláni do Osvětimi. V dubnu 1945 Anna a Margot umírají v koncentračním táboře Bergen-Belsenu. Otto Frank je jediný, který zůstává naživu.
V průběhu 26 měsíců, kdy byla rodina v úkrytu, si Anna píše deník, v němž popisuje každodenní život v jejich „zadním domě“ a přemýšlí o lidskosti. Po její smrti byl její deník mnohokrát vydán a stal se jedním z nejčtenějších dokumentů z druhé světové války.

Nadace Anny Frankové byla založena v roce 1957 s dvojím cílem. V prvé řadě šlo o uchování Zadního traktu, místa, kde se Anna Franková, její rodina a čtyři další lidé židovského původu více než dva roky ukrývali. Stále více lidí chtělo vidět na vlastní oči místo, kde Anna Franková psala svůj deník. Za druhé si Nadace klade za cíl šířit ideály, které Anna Franková vyjádřila ve svém deníku. Nadace Anny Frankové se svou činností snaží podněcovat lidi, aby se zasazovali o svobodnou a demokratickou společnost, kde je zaručena pluralita a rovnoprávnost a kde rasismus a nesnášenlivost nemají místo.

Nadace Anny Frankové má výchovnou a vzdělávací funkci. Osvětové oddělení muzea se věnuje skupinám a obstarává kromě jiného speciální programy u příležitosti dočasných, aktuálních expozic. Nadace také vytváří učební pomůcky o druhé světové válce ve vztahu k současnosti, o mnohonárodnostní společnosti a antirasismu. Pro vybrané skupiny organizuje Nadace také kurzy a praktické semináře zaměřené k vytváření rovných možností uplatnění pro etnické menšiny. Knihovna vlastní rozsáhlou dokumentaci mimo jiné o Anně Frankové, jejím deníku a o politicky organizovaném násilí.

Cílem mezinárodní putovní výstavy „Anna Franková - odkaz pro současnot“ je přimět návštěvníky k přemýšlení o významu pojmů jako jsou tolerance, lidská práva a demokracie v dnešním světě. Výstava vypravuje Annin životní příběh z pohledu rodiny Frankových a zasazuje ho do historie holocaustu tak, jak o ní mluví ostatní, kdo přežili. Výstava obsahuje několik prvků, které návštěvníky vyzývají k tomu, aby se zamysleli nad podobnostmi a rozdíly mezi těmito událostmi z minulosti na jedné straně a konflikty v našem dnešním světě na straně druhé. Výstava tvoří samostatný celek, může však také sloužit jako výchovně vzdělávací blok. Jednotlivé součásti tohoto bloku jsou napsány. Existuje rovněž jeho audiovizuální část a učitelům je možné poskytovat v případě potřeby školení pro místní i regionální projekty.

Výstava je od září 2002 doprovázena 5 panely s kresbami terezínských dětí, aby tak bylo téma perzekuce Židů za druhé světové války přiblíženo i na dějinách místních (4 panely jsou tématicky rozděleny do pěti celků, samostatný je úvodní panel, který pojednává o historii sbírky terezínských kreseb a přibližuje osud pedagožky Friedl Dicker-Brandeisové, pod jejímž vedením většina obrázků vznikla).
Výstavu také někdy doprovází výstava z projektu Zmizelí sousedé (více o projektu na webové stránce www.zmizeli.sousede.cz).